O hloupém Honzovi

Honza do světa jde
náležitě vypraven.
Dobrot plný pekáč
v uzlíku má připraven.

Pro děvče se vydal
dědu čarovného hledá.
Za buchtu ji směnit chce
odehnat se prý nedá.

Honzovi se hlas chvěje
když žádost svou říká.
Stařeček kýve hlavou
moučník statečně žvýká.

Po nevěstě prý touží
jakou nemá každý.
Co věrná mu bude
od teď až navždy.

Poctivá by měla být
vždy svolná k milování.
Zbytečně moc nemluvit
takhle zní jeho přání.

Dědeček prsty luskne
slovo kouzelné přidá.
Do kabely potom sáhne
odměnu Honzovi vydá.

Balíček má divný tvar
pumpička z něj čouhá.
Na rozbalení stačila
chvilenka jen pouhá.

Z krabice pak vytáhl
tovar od firmy Juma.
Tvář dívce podobná
jinak ale samá guma.

Pannu v ruce žmoulá
dost zmateně se tváří.
Holka s ústy do ,,o“
z obalu na něho září.

,,Dědečku co to znamená
chtěl jsem přece krásku?
Nediv se ty trumbero
to máš za tu buchtu z prášku…“