Kocovina

Až jednou duše v posledním ražení ustrne,
pohlédne na hodinky a řekne:
Je čas jít domů...

až jednou zanikne ono víření a roje impresí.
až se naplníme a neuneseme sebe sama.
upadne ve spánek, pak zvolna procitne

a ve světě nám vzdáleném bude ostatním duším povídat
o oné strašné kociovině
co po pitce v baru jménem život má.