Trochu jiná láska

Ladné křivky
mladé dívky
míjím každým dnem
ať ránem, či večerem.

Čeká na mě každý den
za tím osahaným sklem.
Za mnoha otisky prstů
stále na očích městu.

Míjím ji a mám z ní strach,
přec hledím na ni jako v snách.
A nevídaný úspěch
má u mě její úsměv.

Jak Mona Lisa novodobá
a přece se jí nepodobá
ta dívka, co mi bere dech
uvězněná v osahaných sklech.

Mám plán, jak dostat ji ven.
Vysvobodím ji kamenem.
Jen přemýšlím, komu dát vinu?
Že miluji figurínu.