Jedné noci v jednom dni

Sladkokysele vyrýžované rýmy
ze salátů prosakují potem,
rýmou a alergiemi
ze vzdáleností na čas,
z možností v dálce.
Tak blízko na střechách teras
trčí výhonky žebříků
a pod ubrusy klenou se
úsměvy a drobky nenasycených.
Odkašlal, zapil, pak bezelstně žvanil:
Ne, na pikanou nehraju!
Stopa se řítí do následné písně,
vsakuje v kus látky zdolané rýmy
a nic víc…
… nepoví, říkají, proteče, zaplakal, i nebude žít.
Jen krátký snímek, minuta – dvě,
kdo ví (Ty určitě ne!), jak dlouho:
Jak dlouho nám budou tvrdit,
a pak utvrzovat,
jak dlouho bude zabíjet
a strach nečinně zadržovat dech,
jak dlouho ještě
bude život tak krátký.