Víra

Chybíš, chybíš mi moc,
počítám každičkou noc.
Bez tebe každá noc, každý den
připadá mi jako nekonečný zlý sen.

Dny mi připadají strašně dlouhé,
vyplňují je vzpomínky pouhé.
Sama sebe se ptám,
jak dlouho tě vlastně znám?

Ale vždyť je jedno, jak dlouho tě znám,
teď se pouze na jedno ptám.
Jestlipak si na mě taky občas vzpomeneš
a nebo hned jak zajdu za roh na mě zapomeneš?

Na tuto otázku se asi odpověď nedozvím,
ale to je jedno, já ti něco povím.
Nevím jestli uvěříš, ale je to pouze pravda:
Nikdy tě nechci ztratit, moc si tě vážím a mám tě ráda.

Tak co, už mi věříš
a nebo si tato slova pouze nevěřícně očima měříš...