Tajemství?

Neznámý střelec proklál ti srdce,
trny růží rvaly dlaně,
sněženky padaly horkostí žalu,
bezchybné vločky halí ti kůži,
chtěly by roztát, leč marně.
Biják dětství a pádů,
doteky lásky a ten černý vzadu,
manžel a táta? Cizinec...
Křoviny zapomnění
pokryly tělo,
splynulo se světem...
bezbolestné nekonečno,
konec zlobě, nenávisti.
Na kříž s ním, na kříž...
jak si byli jistí.
Vracíš se životu,
tajemství jen ty víš,
že prach jsi a v prach se obrátíš...