Hra na pravdu

Octila jsem se na jevišti
To prostředí se spíše pro mě bojištěm zdálo
Nade mnou otazník
Pode mnou propast
Lehčí to bylo na cvičišti

Řekl si: Hraj, pravidla znáš
Ten okamžik se spíše pro mě snem zdál
Přede mnou režiser
Vedle mě herci
To co se stalo, prosím... smaž.

Nechci se hádat a nechci se prát
A taky nechci říkat nesmysly
Neumím lhát, neumím na místě stát
Neumím zachovat vážnost
A když se bojím, dávam najevo svou zlost.

Ocitla jsem se na křižovatce
Škoda, že všude svítí červená
Nechci čekat, až tam jednou naběhne zelená
Půjdu dál, všemu sřemhlav..
Opouštím jeviště, opouštím hru

Zinscenoval jsi to vážně skvěle,
Rozený lhář a mistr převleků
Jo.... bylo mi do breku.
Všechno mě bolelo, tekly mi slzy.
Ale i ta největší boule jednou zmizí.

Možná že v jiné době
V jiný čas
V jiném prostředí
Bych ti to věřila
Jenže já ti to říkala.

Na pravdu já nikdy hrát nechtěla!!