Černobílý život

Jak sluneční svit za noci
bloudím, hledám kdesi pomoci
jak obláček páry bez vody
sleduji zdáli nebeské průvody.

Sedím, čekám, bílá, černá
která z vás mi bude věrná?
Kroky slyším blíž a blíž
černá nebo bílá spíš?

Táhne se jak nekonečná jáma
s kápí, kosou temná dáma
Ach ne, šálil mě snad zrak?
Stín, přešel měsíc mrak.

V oslnění z přenádherné záře
hledím do té nejkrásnější tváře
Ach ne, kde jsi nejkrásnější z žen?
Cožpak ta zář byl jenom sen?

Nepřišla jediná, zradily mě obě
čekám, jak jen mám pomoci sobě?
s nadějí v bílou stále přežívám
černé se nebojím, brzy ji zavolám.