SBOHEM

SBOHEM

Měl jsi tak dobré srdce.
A tak mimořádné názory..
A tak hebké ruce.

A voněl jsi jako dítě.
Nad hlavou tankové prapory..
Nenávidí tě.

Měl jsi tak starostlivou povahu.
A tak teplé a měkké dlaně..
A tak ušlechtilou odvahu.

A tvé utěšitelné objetí.
Jímž jsi skýtal odhodlaně..
Zákop v dvácátem prvním století.

Měl jsi tak upřímný pohled.
A tak soucitný ohled..
Nejcharismatičtější příteli, s nímž měla jsem tu čest.

Nejsmyslnější bližní můj, kterého jsem měla.
Řekněme.., že jsem se neotočila a všechno neviděla..
Tu bolest, temno a prázdnotu za rozhraním našich cest.