Křiklavé ticho

Ve vzduchu si tiše lítá myšlenka,
naráží do čtyř prokletých stěn,
přemýšlý o tom jak se odemyká,
našich zvláštních srdcí svět.

Že by najednou začlo křičet ticho
a poručilo vstát těm ubitým cílům,
probudilo šťestí a uspalo hluk beznaděje,
našlo něco jako je svit budoucích snů.

Ten malý paprsek světla před tebou,
kdo ví třeba je to ten nadějný svit,
ty mraky co zavírají se tinad hlavou,
kdo ví třeba tě chtějí zastavit.

Tak nech to ticho křičet,
ať zařve ti do světa ,,už nechci mlčet'' ,
opře se o stěnu zbaví ji prokletí,
lehce dýchej než zachvíli odletí.