Kamarádka

Kamarádka

Po kolejích se mnou kráčíš
Obdivuji ten tvůj smích

Vím,že mi zas něco tajíš
Ale pravdě už jsem trošku blíž

Víme už obě, že život je pes
A nikdy ho nestihneme celý

Musíme si proto říct už dnes
To, co dávno jsme si říci měly

Na kolejích se mnou sedíš
Za ruce se pevně držíme

Víš, že mi to stejně povíš
A najednou se obě měníme.

Stojíme tu jenom tak
Každá na jedné straně kolejí

Z dálky blíží se sem vlak
Který nás za chviličku rozdělí.

Možná že už trochu tuším
Můžu jen sklopit oči dolů

Můžu před tím zakrýt uši
Stejně jste vy dva-spolu…

Do konce života zbývá vteřina
,,Řekne mi to ON - když ne ty!!!“

,,Kamarádko svedla jsem ti Martina“…
-jedoucí vlak však ukončil naše životy-