neklamná

neklamná

Anotace: napsala jsem báseň a zjistila,že celá její podstata je ukryta v poslední větě...tak ji tedy-snad z pouhé ješitnosti-vydávám za báseň jestli ji zavrhnete,nebo nad ní budete přemýšlet,nechám na vás

...

Miluj svou matku a hledej svého otce.

Věnováno chlapci,který mi ukázal rok svého života

...
Autor ztracená, 05.06.2007
Přečteno 335x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Dovolím si i já svým málem přispět do mlýna: NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY :-)

08.06.2007 17:24:00 | vapiti

líbí

dobře,tak to není báseň,ale určitě to ke mě mluví..
mám taky pár takových v sobě navždycky vyrytých...
třeba,že nejsou žádné jiné hranice,než ty které si dáváme my sami...

06.06.2007 15:51:00 | Žqáry

líbí

Mno báseň to není, ale líbí se mi ta myšlenka

06.06.2007 13:16:00 | whiolet

líbí

Jejdanáčky, tohle fakt není báseň! Takže nebudu hodnotit. Ale taky jsem si v Tvém věku přicházela na různá moudra... a některá v sobě nosím dodnes, např:

CHCI UMÍRAT V NADĚJI, ŽE ŽIJI :-)

05.06.2007 23:55:00 | Levandule

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel