Volný jako pták

Chtěl bych se vznášet nad krajinou,
létat si bezpečně nad roklinou.

Hledět na všechny starosti z nebes mraků,
býti volný ve společnosti vzdušných brachů.

Myšlenky plují po obloze snění,
jak krásné by bylo zapomnění.

Na to, co ve skrytu duše trápí naše tělo,
na to všechno by se zapomenout chtělo.

Vidět před sebou jen modré nebe,
mít po svém boku právě Tebe.

Plout nebesy stále dál a dál,
plnit si sen, co jsem si kdysi dal.

Časem už málem vyšlí v zapomnění,
pomalu přecházejíc do krajiny věčného snění.

Teď však konečně nastal ten správný čas,
nechat předsudky stranou a vydat se za ním zas.

Jsem tedy připraven, živote.