rozházené po stole

sto a možná víc
jsem napsal básní
jen ta jedna stále
schází
čekat na ni
je déšť a kousek nebe
zaslepený sluncem
čekání je den
a přání noci
když do sešitu chrlí
inkoust sedmihlaví
draci
a zrychlený dech
při nemoci
oheň
a slova
a kapky,kapky
po miliónté usychaj
na líci a i tam
kam jen z ostychu
se nedívám

a sedět nad papírem
-vyplivovat zbytky
ohně
do tmy
kde jsou zrcadlově
převrácená
slova

…a jak se
jak se krásně čeká