Únor

Samota v dlaních mě zebe
A v očích bolest se leskla
Vždy když nemám po boku Tebe
Jsem nahý jak výloha bez skla

Jsem slabý jak ozvěna smíchu
Jak sousoší na hradní věži
Jak myšlenka prvního hříchu
Jak slunce když v únoru sněží

Spánek už zamyká víčka
(Mysl se trošičku bouří)
Na stole hoří Tvá svíčka
Pokoj se rozplynul v kouři

Ruce i duše - jen spolu
Až na konec krátkého letu
A láska skanula dolů
Až na strach říct nahlas tu větu

Mám Tě Rád