Umírám touhou podívat se do tvých očí
Zrcadlících stále jasnější hvězdy
Kontrastující s černotou vlasů temných pralesů
A rudou linkou závisti splétající příběhy
Příběhy o lásce
Stále se opakující
Plné naivní věčnosti, obětování a zmatení
Tak zoufale je málo slov
A o to víc je řádků
A veršů a slok a básní
O tom kýči
Když šíp zasáhne oběť
A ona zemře
Na tu hříčku přírody
Zvanou lidé
Se spoustou myšlenek
Se spoustou proroctví
Se spoustou dogmat
Málo slovy
A hodně termíny
Tedy nastává otázka
Zfialovět či radši ne
A slepě se vrhat do studen
Nebo je stejně slepě náhodně míjet
Už mě to nebaví
Mám moc myšlenek a málo slov
Moc představ a málo talentu
Moc nápadů a dvě levé ruce
A hektolitry lenosti
Sbohem nadanější
Zas někdy….