okonorka harfišum

Chodím kolem lidí
uhýbám jejich ostnům
oni mně však nevidí
mají dost svých snů

když oknem prohodím tě
tak andělsky krásně
proč nečteš mé básně
lítat naučím tě!!!

panenko ůsty a srdcem rozšlápnutá
co pro tebe udělat mám?
na skřipci z ječmene napnutá
nejsem žádný Sandokan

víčka přimrzla mi k srdci
srdce zarostlo do hrudníku
ruce scvrkli se mi
a oněmněl jsem zavistí