List

Dvé slzí na tváři,
zapomenutý lístek v herbáři.
Psal kamarád,
který měl tě rád.
Dlouhou jste se neviděli,
nemnoho dopisů vyměnili.
Bílé listy pokryl
rukopis váš.
Čas všechno smyl,
stále vzpomínáš.
Proč jen nebyls s ním,
když dolehl stín,
vyčítáš si stále.
Sám máš namále.
Znovu svíráš
mrtvé tělo.
Vztekle slzy stíráš,
chmuříš čelo.
Prosíš Boha, aby se smiloval
a brzy si tě vzal.
Jinou cestu nevidíš,
na podlaze spíš.