Akt Smrti

Navštívila tě ve tvém sídle,
že vstoupila bez klepání,
šimrá tě jemně na chodidle,
tvůj život má ve své dlani.

Nohy ti od špiček prstů hladí,
staré myšlenky v hlavě vidíš
život zdál se jak krátké mládí
a za jeho prožití se teď stydíš.

Pozdě, už to nenapravíš!

Uvědom si, není to snění!
Tiché, temné blouznění.
Mýliš se, myslíš si-li že je to noční můra.
Opravdu, objímá tě
kápí oděná chladná stvůra.

Hladí ti vlásek každý,
teď budeš spát navždy.