zdálo se mi,že je to nejisté

zdálo se mi,že je to nejisté
den, dům, hvězdy, stromy
jako že by nechtěli být sami

zdálo se mi, že jsem zapomněl
měsíc, přátelé, povinnosti, čas
že nevím, co mě mohlo zmást

zdálo se mi to už dávno
a pak mi připomněl můj stín,
že není dnes,ale ráno
a že vlastně nic nevím

vzal jsem si oheň
a šel hledat své sny
nebo přeludy
a své stíny
ptáky na nebi
a slova v podzemí
vzal jsem oheň
vzal i meč
duchové zvířat
mě chtěli vést
zapomněl jsem
a začal hledat
zmizela cesta
zmizel i svět
ve snu je všechno možné - i sluncí pět
zmizelo tělo
a s ním i světlo
zmizela jistota
rozprostřela se nicota
zmizely hlasy
a nastal klid
snad anděl smrti
mohl taky jít,
ale byl tady
jenom se usmíval
slovy pravdy mi můj krk objímal
a postupně začali praskat mi kostičky
očištěn od světa daly sbohem i výčitky

zdálo se mi,že jsem něco ztratil
hora, hádanka, divů host
nenacházím svojí minulost
Další šance je tady, Osude.
Začínám znova,pamatuješ?
Tak jako tehdy,poprvé.