Ovád Oldřich a masařka Božena

Potkala masařka ováda
a měla pro něj cit!
Ovád však stále jen rozkládá,
jak je dnes těžké žít.

Sotvaže někde jen usedne,
aby si odpočal,
hned po něm kdos' se ožene,
tak letět musí dál...

Já tuhle,milá Božka byl
na ovádí schůzi,
a tak jsem se tam unavil,
že jsem na transfůzi

na zadek přistál stračeně,
co má mou skupinu,
když málem ocas krávy té
přistih' mne při činu!

To já zas,milý Oldříšku,
nedávno usedla,
kde kůň upustil kobližku...
Tu zem se zachvěla,

a přišel člověk s lopatou,
kobližku nabral hned.
Já měla kliku velikou!
Stihla jsem odletět...

Oba pak spolu bzučeli,
jak život je kruší
od pondělka po neděli,
ač váhu maj' muší!

Zatímco si notovali,
usedli na kamen,
člověk,který dlel vpovzdálí,
vzal jim života sen!

Z toho plyne poučení:
Ať moucha jsi či chlap,
že musíš od rozednění
o život bojovat!

Stačí na chvilku zaváhat,
(může být malá jen!)
dál nemusíš nic plánovat,
pro život jsi ztracen...