Vzpomínkochodec

Vzpomínkochodec

Anotace: Opět se vracím ke vzpomínkám a k chybám minulým, které už nikdy nemůžu napravit.

Po časové přímce jsem se vydala,
jako provazochodec,
směrem vzad, směrem vzad.
I když jsem rovnováhu držela,
po pár krocích přišel strmý pád.

Let vzduchem, tak děsivý byl,
v touze po minulosti,
po snech co člověk kdysy snil,
po tvé náruči plné hebkosti.

Roztáhni křídla,
zachyť se mraků,
pak ti dám tvůj stav,
tak neumírej za vzpomínku!

Tak mávám křídly
a chytám se mraků.
Chci napravit chyby,
já neumřu za vzpomínku!

Dopadla jsem vedle tebe
v parku na lavičce sedíš.
Neptáš se proč jsem spadla z nebe,
jenom na mě hledíš.

No tak lásko!
Jsi jako já,
proč nejsme spolu?
Proč není v mé ruce ruka tvá?

Zkazila jsem to,
s pláčem běžím zpět.
Tvoje srdce bylo horké
a teď je zase jako led.
Autor evy, 12.06.2007
Přečteno 333x
Tipy 2
Poslední tipující: Bíša
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

krásně podané ... přečetl jsem ji téměř jedním dechem...

vzpomínky ... pokud jsou krásné je dobré je v hlavě mít a občas se v nich prohrábnout,
však zklamání ... čas zpět nevrátíme, z chyb se pouze poučit musíme a směle čelem k nové budoucnosti kráčet.
Ještě jednu drobnost připomenout dobré je - vše má v životě nějaký smysl, tedy i nenaplněná láska.
Život je jedna velká sázka.

Fakt pěkná báseň. :-)

13.06.2007 05:08:00 | vapiti

líbí

I za básničku krásnou dík!

12.06.2007 23:52:00 | Bíša

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel