Co když jednou nepřijde?

Podle čeho nás osud obsazuje do příslušných rolí?
Proč slova od jednoho nechají chladným, od druhého bolí?
Podle čeho je určen vrah a oběť, učitel a žák?
Proč jsme nezplodili naše rodiče, přihodilo se to naopak?

Proč nás někdo po několik etap života provází?
A někdo nám sotva přijde do cesty a my už víme, kdy zas odchází?
Proč neopětujeme lásku těm, kteří nás mají upřímně rádi?
A ti co nás přehlížejí budí v nás zájem se skamarádit?

Proč vedle někoho trávíme léta a zapomenem během vteřiny?
A někdo přiroste k srdci navěky během pouhé hodiny?
Jak jedna skromná vzpomínka tisíc jiných do kouta paměti zatlačí?
Protože je třeba ji opatrovat a zbytek života s ní vystačit?

Proč se v nesprávný čas, před nesprávnou osobou se slovy občas unáhlíme?
A když potřebují zaznít, spolkneme je, i při poslední šanci zahálíme?
Proč je snažší ranit ty, co jsou k nám tak hodní?
Že by ti zlí ani nadávky nebyli dost hodni?

Proč se nevyvarujeme chyb a na zítřek stále spoléháme?
Dnes se klidně pohádejme, však to zítra urovnáme
Ale měli bychom přestat pro jistotu s druhou šancí počítat
Co když jednou nepřijde? - Pak se budem proklínat