dravec smrti

dravec smrti

Anotace: co dodat.Dravec,smrt,zmar.

Stezky zla vinoucí se temnou nocí.
Spěchají nenávratně tam,
K černočerné moci.
Jen sten táhnoucí se prostorem.
Poslední střípky naděje mizí za obzorem.
To toho dravce je čas.
Povstal z nicoty aby vstoupil mezi nás.
Ten ohromný pták co stoupá do oblak.
Nic v celém světě širokém.
Nebude si jisto životem.
Je to jen smrt a zmar.
Či je to prazvláštně děsivý dar.
Autor Plato, 14.06.2007
Přečteno 467x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

byla jsem zvědavá na tvé začátky.. je to takové vznešeně ponuré.. takový trošku gotický styl
obsahově se s tím moc nepotkávám a k formě - buď bych byla ve vázaní pevnější a pravidelnější nebo bych naopak ubrala a rozvolnila to - mám pocit že se necháváš rýmy moc omezovat
ale eště kouknu na něco dalšího :o)

26.12.2013 17:41:59 | hanele m.

líbí

Zacatky jsou vzdy tezke :). Mladicka nerozvaznost, nedockavost, nutnost vyjadrit vse, vim,gramatiku mam prisernou. Styl neuceleny, ale bavi mne to:).

26.12.2013 20:11:54 | Plato

líbí

bavit to musí, to je fakt :o)
ale mysli taky na čtenáře teda, aby se bavili taky ;o)

26.12.2013 20:15:05 | hanele m.

líbí

Ctenar se bavi, pokud je autor pobaven :). Pokud ne nepochopil "jadro pudla"(za vypujcena slova se omlouvam:) ). Ikdyz bavit se nad necim tragickym je dost zvrhle :).

26.12.2013 20:20:29 | Plato

líbí

to vypadá na dlouho debatu teda :oD
autor může být pobaven a čtenář přesto ne - jsou spousty kombinací vzájemného působení závislé na spoustě proměnných..
a vypůjčená slova jsou přece citace - ne krádeže :o)

26.12.2013 20:32:25 | hanele m.

líbí

To vypada na dlouho(mam spoustu casu u me je momentalne pul jedne odpoledne ), ale jsem vskutku pobaven:). Variace, permutace, derivace, nekonecne mnozstvi vesmirů. V kazdem to colovek citi jinak, momentalni rozpolození, teorie chaosu a niceho v jednom bode.
Otazkou zustava, je nazor druhych opravdu neco co nas zajima, nebo si jen libujeme ve vesmirech, ktere jsme si vytvorili svou imaginaci. Ve vesmicher, ktere jsou naplneny podstatou nas samich a v nichz jsme tim cim bysme chtely byt, zbaveni tiziveho zivota.
Nicmene prijmam kritiky mozna radeji nez chvalu. Kritika posunuje, chvala zakrnuje:)

26.12.2013 20:42:44 | Plato

líbí

vskutku pobaven tedy? :o)

26.12.2013 21:03:52 | hanele m.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel