JePTiŠKa

Její roztomilé nohy tu stojí na cestě
A už nemůže jít dál
Zůstala na tomto světě sama
Nemá matku
Nemá otce
Nemá nikoho kdo by ji řek jak má ji rád
Neví co má dělat
Neví kam má jít
Posbírala zbytek sil
A pokračovala v cestě do neznáma

Proklíná - svět
Proklíná – minulost
Proklíná – život
Proklíná – sebe
Proklíná – BOHA

Svět se jí ztrácel před očima
Když v tom zahlédla světlo
Zářilo jasně
Jak naděje v lepší život
Čím bylo světlo blíž
Tím naděje byla větší
Se světlem se přiblížil obrovský tajemný klášter
Ve světle vidí stíny
Jež ji zanedlouho přijímají pod ochranná křídla

Miluje – svět
Zapomněla – minulost
Chce – žít
Cení si – Sebe
Věří – v BOHA

Klášter se zdál dobrým útočištěm
Ale víra v BOHA ji nezaplatí pobyt
Tak dobře jako její neposkvrněná krása
Neukojený nenasytný mnich
Si ji vzal do svých hříchem prolezlých komnat
K nekřesťanským zvrhlostem
Nechutným způsobem plným krve
Jest zbavena panenství
Anální hrátky každodenní hra

Proklíná - svět
Proklíná – minulost
Proklíná – život
Proklíná - mnicha
Proklíná – sebe
Proklíná – BOHA

Teď tu sedí schoulená v koutě
Mnichova šťáva ztéká z úst
Myslí na krvavou pomstu
Jež bude odplata za jeho činy
Večer se mnich vrátil
Aby se uspokojil anální hrou na schovávanou
Ucítil nůž jak si razí cestu jeho hrdlem
Krev stéká všude
Mnich mrtev
Zaplatil za svoje činy
Pomsta dokonána

Miluje – svět
Zapomněla – minulost
Chce – žít
Cení si – Sebe
Věří – v BOHA

Z okna skrz mříže pozoruje oblohu
Mraky se změnily v symbol smrti
Lituje svých činů
Kdyby tak mohla vrátit čas
Chybí jí anální neřesti
A jen on ji dokázal uspokojit
Ale kat si sekeru brousí
A jen pár okamžiků zbývá
Než přijde konec života

Proklíná - svět
Proklíná – minulost
Proklíná – život
Proklíná - mnicha
Proklíná – sebe
Proklíná – BOHA