Smrt vojáka v poli

Stojíš jak voják na bitevním poli.
Nic nedělá jen se bojí.
Vprostřed té vřavy přijde si tak sám.
Smrt a krev všude jen.
Zavře oči v naději že to byl jen děsivý sen.
Otevře je.
Zahlédne kopí co ho skolí.
Naříká.
Tak strašně příchod smrti bolí.
Prší.
Na obličej dopadají první kapky deště.
Umírá.
Však žít dál chtěl by ještě.
Déšť smívá z něj prach smísení s krví.
Do prýštících ran mu zatéká.
To život mu zvolna odtéká.
Už nevnímá vřavu kolem sebe.
Hledí.
S nadějí tam nahoru na zamračené nebe.
Snaží se zachytit slunce svit.
Poslední nádech, již nebude dál žít.