Nekonečná...
Nekonečná...
Anotace: ...váhala jsem, jestli ji sem dát...ale nakonec jsem se rozhodla, chci ta slova občas připomenout...malé varování pro čtenáře, je nekonečně dlouhá... :o)
jen pár řádek,
do kterých chci kus citu dát...
vím, neodnesu do pohádek...
vím, nedokážu čarovat...
Píšu ti, píšu...
jen pár slůvek,
však žádné není jenom tak...
chtěla bych modro jak z borůvek
ti přes slovíčka věnovat...
Píšu ti, píšu...
jen pár písmen,
z nich každému chci vdechnout sil...
předat ti kapku lásky čisté,
jen tak, abys ji pocítil...
Píšu ti, píšu...
bez myšlenek...
jen podvědomí vypráví...
možná bych chtěla zcela směle
tvou duši něžně pohladit...
Píšu ti, píšu...
šeptám tiše...
že jsem tady... a budu dál...
cokoli vkročí do tvé říše,
by zabolelo... nejsi sám...
Píšu ti, píšu...
zas a znova...
spoustu bych toho chtěla říct...
a ten tvůj smutek přemalovat...
na měkký úsměv... buď si jist...
Píšu ti, píšu...
srdce mluví...
své brány dávno dokořán...
posílám pozdrav... safírový...
k tomu kamenu blízko mám...
Píšu ti, píšu...
budím zdání,
že nemá smysl žádná z vět...
však každé slovo dotýkání...
co prolíná se mimo svět...
Píšu ti, píšu...
hladce splétám
jak vlnu to, co chci ti říct...
s jedinou touhou, ať zahřívá...
jestli ne, potom obrať list...
Píšu ti, píšu...
slova plynou...
někdy se stejná zdají být,
ale nevím, jak pocítěnou
jistotu zrovna vyjádřit...
Píšu ti, píšu...
v chvíli ticha
stříbrnou nit s tvou spojenou...
a vím, že cítíš to, co říkám...
myšlenku nemám "balenou"...
Píšu ti, píšu...
jenom tobě
teď vše, co dokážu, chci dát...
aby smutek v šedé nádobě
pozvolna začal ubývat...
Píšu ti, píšu...
nekonečně...
možná, že téměř otrávím...
(a nebude to výjimečně,
jsem jedovatá, třeba smím)
Píšu ti, píšu...
úsměv malý
bych chtěla v tobě pocítit...
tak, aby zvolna prorůstaly
emoce krásna... bylo líp...
Píšu ti, píšu...
Komentáře (18)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Píšem ti píšem
slová vďaky
za tých pár písmen, slov a viet
v tej nekonečne ťažkej chvíli
pomohli mi tisíckrát
píšem ti píšem
a hľadám silu myšlienky
do slov sa tisnú spomienky
už pero samé padá z ruky
do dlaní spadli malé sklíčka
píšem ti či vlastne nepíšem...
Je to nádherná báseň a ja som ju čítal toľko krát že sa to nedá spočítať ale stále mi to pripomína .... Ahoj a ďakujem však ty vieš začo :)))
21.06.2007 13:47:00 | pretorius
Niežeby som si namýšľal
A Ty stále mi píš
Vieš čo rád by som Ti dal?
Šak Ty víš...!
21.06.2007 11:08:00 | džemo
Ta je nádherná,dojemná a plná vřelých citů.Je patrné,že slova šla přímo ze srdce. Ale jak jinak u Tebe?
21.06.2007 08:16:00 | s.e.n
I kdyby byla dlouhá až za roh, tebe já si Cecilko vždycky ráda číst budu... :-)
18.06.2007 22:29:00 | Lota
Věci, jež člověk nevysloví
a mnohdy sám ztěží napíše,
musíš číst často mezi slovy,
zvíš, které z nich je nejvýše.
18.06.2007 19:27:00 | zzlatý
.....s každým nádechem doufám, že si ta písmenka čte.
A pokud nečte věřím, že ví.
18.06.2007 16:04:00 | Navire
Popiš to modro svými slovy
a stejně to bude tak děsně málo
Co po nás zůstane
jen bílá v modré ...
Tvá slova
tvá něžná slova...
Moc pěkná i když i na mně moc dlouhá jsem raději pro zkratky , ale zas jsem se u té délkz ani nenudil Píšu ti cilko 1000 ale mohu jen 100 a přžidávám hvězdičku KavecJirka
18.06.2007 14:38:00 | kavec
... Dlouhá slova u tebe nejsou radostí ... avšak ... mlčky obvaz nechám si k srdci z ní položit ...
18.06.2007 12:31:00 | Marcella
Taky tak; není dlouhá. Nechybí jí ještě sloka? :) Je kouzelná... Taky píšu. Nikdo neodpovídá... (konkrétně)
18.06.2007 12:12:00 | Rybí_kost
Není nekonečně dlouhá... na konec jsem se dostala úspěšně a bez nehody... možná tak nekonečně upřímná? ...
18.06.2007 11:39:00 | prostějanek