Provazy, provázky

Visí to ve vzduchu
na vlákně z fotonů,

svět má zas poruchu,
nelije do stromů
životodárnou vodu.

Houpá se na lanku
vzpomínka z předjaří,

když i k nám za branku
pronikli úhoři,
co nesli na ploutvích lásku.

Blimbá tu na niti
myšlenka utkvělá,

že radost nechytit,
to přeci se nedělá
v tomhletom světě.

Na jupingovém laně
padá se pomalu a jistě,

stejně jak jsou jisté zbraně,
válka, bomby, teroristé,
bez těch už to dneska nejde.

Z konopí provaz vám upletu s radostí,
lezte si po něm klidně až do nebe,

vždyť pro každého modré je tam dosti,
jenom ne pro mě a už vůbec nic pro tebe...