Tam kde jsi to tolik miloval

Tam,na tom místě,kde kdysi dopadaly tvé slzy,
vykvetlo několik sladce vonících růží.
Tam na tom místě,kde ztratila jsem tě tak brzy,
tvá duše,smutná se souží.

Do těch rudých plátků bylo vtěleno tvé srdce,
i touha a vášeń co věčná je,
na tom místě,kde hladíval si mě tak lehce,
zmizela poslední jiskřička naděje.

Cítím tu VŠAK stále lásku a přece i tu naději,
i když mé srdce i vzpomínky tolik trpěly.
Chci být zase nedočkavá-jako dítě
a slyšet tvůj hlas,jak do ticha šeptá...MILUJI TĚ

Teď,když dívám se na to místo
mé oči znovu plakají,
mé srdce se láskou k tobě už netají.
Toužím tolik obnovit aspoń kousíček naší lásky,
mám na srdci jizvičky,na duši vrásky..

A proto na tom místě,kde jsi mne miloval a měl mne tolik rád,
dala jsem náhrobní kámen postavit,
aby tvá duše byla tam,kde jsi chtěl na věky semnou žít..

A Svou lásku a touhu k tobě jsem do toho kamene vytesala,
aby má vzpomínka na tebe nikdy nezemřela...