Upír

Krypta tmavá, rakev zdobená,
tajemného tvora skrývá.
Námětem knih a hororů
jeho ,,excelence" bývá.

Úderem hodiny půlnoční
z lože ztěžka vstává.
Spánkem nemrtvých omámen
na cestu dlouhou se dává.

Bledá tvář, oči propadlé
tma jeho ztrnulost oživí.
Jak vypadá to netuší
v zrcadle se nevidí.

Hlady velmi zesláblý
po krvi lidské touží.
Z kříže a česneku obrana,
marně kolem krouží.

Do nekonečna šíří hrůzu,
ze spánku bezesného strach.
Paprskem slunce však ozářen,
tělo pak promění se v prach.

V každé době naleznem
co krev nám občas pije.
Obava z věcí neznámých
v duši naší stále žije...