Hračkou ve dlaních

K dálkám tvým přichází smutek mého těla.
Ach, proč jen jsem tě chtěla ?
Jsem teď jen hračkou ve tvých dlaních,
dítětem na rozbitých saních
a ty jen ptákem na obloze
omámen tuláky na nebeském voze
lákáš mne pohledem tichého vodopádu
rytíře měsíčního řádu
pak mizíš s bílými laněmi
k hloubkám mramorovými pláněmi
a tam tajemství baldachýnu
pojme mne za stín tvého stínu.
Hraješ si, nechej tak,
stane se ze mne bludný pták,
co mávne křídly a uletí do lesů
sledovat mamony z útesů
pro hvězdy krajů polárních
jsem jen tvou hračkou ve dlaních.