Cesta
Cesta
cestu vyšlapanou
někdy nudnou
pokaždé však jinou
jsou místa
kam má noha nešlápla
jsou na ní rigoly
co tělem a duší zabolí
vede samotou
pak se vrací
vrací tam
kde lidé jsou
je barevná
jako příroda
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Cesto
proč tak lneš k zemi?
V pyšném stromořadí
když voníš opojnou vůní lip
mám tě nejraději
a jindy tě nenávidím
těkám jako zatrpklý stín
a pak zase . . .
čtu ve zděděné knize života
o nadějích
. . .
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
shrnu to jednoduše tak, že jsi asi básník, Ty jedna moje antiteze
24.06.2007 10:23:00 | Rádoby zoufalá
já chci taky číst v knize života! chci vědět, na co byly ty mé (píp) naděje... !
krásná.
20.06.2007 23:37:00 | Ágnes
:o)
to bude asi tím,
že ti koště schází...
lítací...
s ním klidně mineš mlází
rygoly, jámy,
nástrahy všeho druhu...
věř mi, lítání,
to jde babám k duhu!!
pokud budeš chtít,
můžu zapůjčit
jedno rezervní vždy v zásobě mám
(jistý pan Zlatý jich už pár rozlámal)
šmankote, ten mi dá, až si to přečte... :o)))
20.06.2007 21:13:00 | Cecilka
Loto, to je nádherné. Děkuji. Doufám, že i já Vás brzy něčím novým potěším. Hezký večer.
20.06.2007 20:53:00 | Ludmila Ježová
... jó cesta ... každý ji máme nějakou, je důležité ji neztratit .. a když už vykolejíme, tak zas najít "cestu" zpět ... až jednou dojdeme až na konečnou !
20.06.2007 20:11:00 | Alci
Loto děkuji - toto jsem dnes zde potřebovala najít... srovnat se se sebou samou... mír v duši... :-)
20.06.2007 18:12:00 | Judita