Volný pád

Před propastí stojím,
všady kolem divní ptáci
odlétají a přistávají,
křídly však nemávají.

V dáli pravdě do očí hledím.
Váhání...
.
Odhodlání...lhát neumím.
Skači po hlavě,
do hlubiny se řítím.
Cítím adrenalin,
následuje volný pád.

Orel skalní kouká za mnou,
nechápávě kroutí hlavou.
Blázen...

Smyčka lana
stahuje se kolem krku,
asi se zadusím.
Dýchat však stále mohu,
dopadám, tělo bolí.
Kosti celé, pouze duše polámaná.
Uvolnění.

Slaný déšť vlasy mi smáčí.
Prosím mraky,
neplačte to bude dobrý.

Nemohu v životě lhát,
i kdyby ten volný pád,
byl bez padáku s dopadem
na hřbitov...