Vztek

Toužebná touha vyhnout se...
a přesto narazit čelem.
Mírně komické situace...
střet temné tmy se světlem.
Zamyšleně si kráčejíc po ulici s návleky od zubaře.
Trhám...škubu...jako ty zuby...květiny v letním jaře.
Zdrhnout a za sebou zanechat spoušť. Nezodpovědně.
Utíkat a dívat se dopředu, nikoliv zpětně. Bezohledně.
Ohmatávat smysl...žehlit, vydělávat, prát.
Raději nehmatat.
Chtěla bych ve snu, aspoň nakrátko, malé rozkošné prasátko.
Chtěla bych ve snu klokana,
co úsměvnější dělal by mi rána.
Barevný balónek na provázku...
k malíčku přivážu si lásku...
K malíčku přivážu si naději,
že sny, ač bláznivé, se ještě dějí.
Utíkám.
Přeskakuji veškeré povinnosti,
už nejsou pro mě obligátní.
Utíkám.
Sežerte si svoje prachy a prkno na žehlení,
co je tak fádní.
Nervózně okousávám jahodový ret.
Ve vodě utopená krabička cigaret.
Pramínek vlasů natáčím na malíček
- kde místo lásky -
uvázaný je můj vztek.