Dny prazdnoty

Veškerá zbytečnosti bytí
Přijď jen přijď mě do své náruče chytit.
Já poperu se s Tebou ze všech sil.
A kdy by ne, čím bych se stal a byl.
Vše ztraceno nenávratně v nicotě.
Ničím,snad jen utrpením je život v prázdnotě.
Jen okusit, světu nahlédnout.
Nebát se, smrti do očí pohlédnout.
Nicota s věčností splyne v okamžiku.
Když život Ti vrazí do chřtánu dýku.

A další den

Slunce paprsky vyvstávají z temnoty.
Okamžik úsvitu, probuzení do prázdnoty.
Svět světlem se zalévá.
Můj život pomalu umdlévá.
Jak nuzné je pozemské bytí.
Jen motýlí život lapený v pavoučích sítích.
Jen nadcházející smrt zběsile promlouvá.
Ať přijde nemám strach.
Připadám si jak kdybych byl vlastní vrah.
Co víc si člověk může přát než pánem nad vlastním osudem se stát.
Nač trávit v nicotě své žití.
Jen ať pavouk přijde.
S chutí zakousne se do mého srdce bytí.

Další den

V mé duši je prázdno.
Jen chlad.
Nedokážu už nic než smrt si přivolat.
A volný být.
Nechci jen tak litovat,co by bylo.
Proč žít.
Vše je ztraceno.
Tak proč trpět dál.
Nemám už nic co bych komukoliv dal.
Jen smrt, ten praví a spravedlivý cíl.
Proč bych tu dál byl.