Poezie pro domika V.
Poezie pro domika V.
Zhaslo světlo v koupelně,
on odešel ode mně.
Proč jen se mnou nezůstal,
ten zasranej křivej lhář.
Sama jsem ho vyhnala,
žiletku jsem vyndala.
Pak už to byl jenom mžik,
trochu bolesti, pak klid.
On sliboval mi hory-doly-černej les,
teď neštěkne po mě už ani pes.
TAK TÁHNI ŽIVOTEEE...
on odešel ode mně.
Proč jen se mnou nezůstal,
ten zasranej křivej lhář.
Sama jsem ho vyhnala,
žiletku jsem vyndala.
Pak už to byl jenom mžik,
trochu bolesti, pak klid.
On sliboval mi hory-doly-černej les,
teď neštěkne po mě už ani pes.
TAK TÁHNI ŽIVOTEEE...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
No uf ještě žes mi to řekl/a, nebýt tebe snad bych i psala dál. Takhle s tím okamžitě přestanu když se ti to nelíbí:oDDD
25.06.2007 19:19:00 | Roxan
Já bych vzala žiletku na tvé básně...Promiň, nechci být krutá, ale tvý rýmy za nic nestojí, rytmus často pokulhává a témata - nic nového a zajímavého pod sluncem. Třeba se vypíšeš, ale kdyby se vypsali všichni špatní pisálci, je teď svět zaplaven básníky...
24.06.2007 16:17:00 | Odváté zrnko popela