Anotace: jela jsem autobusem – logicky rozebírala loučení a smutek – v očích místo jiskry kapka nejistoty – telefon – špatné zprávy – potkáváš staré známé – a někdo se rozesmál
...zivot...no jo..mlati nas jako psy.... ale ja mam psy rada a nemlatila bych je..nikdy...kdyz to delaj druhy,..tak brecim...chce se mi i ted...
25.06.2007 20:32:00 | Adrianne Nesser
Klaun si musí líčit tvář bělobou proto, aby protivníci nepostřehli, že bledne..tak nevím, jsem to já, či ty...
24.06.2007 23:47:00 | Lota
Dovoluji si říct: Moje milá slečno Heleno, navždy budu obdivovat váš um psát básně s tak nonšalantní genialitou, při které nejsem schopna dalších několik okamžiků čehokoli. Nezbývá mi než se vám sklánět k nohám a bezmezně vás obdivovat do konce mého stávajícího bytí (ale domnívám se, že si tuhle úchylku odnesu i do budoucích etap).
24.06.2007 21:42:00 | synthetic darkness
Nádherná věc...
ten konec mi připomněl větu z písničky Scientist od Coldplay "nobody said it was easy..." a tvoje báseň je stejně krásná jako ten song:-)
24.06.2007 13:52:00 | paranoidandroid
Už nevím, jakými přívlastky mám tvé basně hodnotit... Jediné, na co jsem si v průběhu čtení vzpoměla bylo Sto zvířat (kolem hejna vran a všecky žlutý) Někdy ti ji možná pustím - ale jen na oplátku za tu mantru! :)
24.06.2007 11:32:00 | prostě Zuzana
ta poslední věta..to je tkaová..krutá pravda xĐ
a poukazuje na to, že si asi lidi nemaj stěžovat, co?:D
je to skvělý dílko:)
24.06.2007 10:00:00 | embryo v hlave
Perektní je první a pak poslední řádek jako shrnutí.A mezi tím absolutní životní pravda.
Báseň je velmi působivá.
23.06.2007 14:58:00 | s.e.n
Ano, je to tak... Myško teď ti víc nepovím, osobně později.. nějak nemám soudnost - dnes..
22.06.2007 12:36:00 | Rybí_kost