Přes snítku máty zavěšenou na lustru
Přes snítku máty zavěšenou na lustru
Přes snítku máty zavěšenou na lustru dívám se a žasnu údivem...
Doutnající fotka v popleníku bojuje o přežití,
dvě tváře smíchem rozzářené - teď již jen plamenem.
Zbylo pár myšlenek, že bylo nám dobře v tom našem bytí.
Oheň vše pohltí a srdce stává se kamenem.
Doutnající fotka v popleníku bojuje o přežití,
dvě tváře smíchem rozzářené - teď již jen plamenem.
Zbylo pár myšlenek, že bylo nám dobře v tom našem bytí.
Oheň vše pohltí a srdce stává se kamenem.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
dobré obraty a myšelnková propracovanost, až se člověk diví že se ze starého tématu dá utvořit nový obzor slov a dobrých slov....no jo poezie
22.06.2007 22:07:00 | Pavel Kotrba