Ukolébavka
Ukolébavka
Zavři víčka.
Do snů nech se vést.
Sfouknuta je svíčka.
To sen si přišel k Tobě vlézt.
Víčka ztěžkla Ti.
Mysl uletěla .
Sen proniká v každičkou část Tvého těla.
Ráno probudíš se.
Nevíš zda to byl jen sen.
Máš polibků plná líčka.
Ze rtů se dere lehký sten.
Vstaneš,jsi připravena na další těžký den.
Do snů nech se vést.
Sfouknuta je svíčka.
To sen si přišel k Tobě vlézt.
Víčka ztěžkla Ti.
Mysl uletěla .
Sen proniká v každičkou část Tvého těla.
Ráno probudíš se.
Nevíš zda to byl jen sen.
Máš polibků plná líčka.
Ze rtů se dere lehký sten.
Vstaneš,jsi připravena na další těžký den.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Nezbývá mi nejen souhlasit s mými dvěma společníky kteří již zveřejnili svůj dojem z toho co jsi napsala... Už dlouho jsem nečetl nic jako právě tuto tvou báseň.... jak říkáš ukolébavku.... Možná i proto to bylo jako hlazení po duši.... Možná to bylo slovy která jsi velice pečlivě zvolila a nebo tím že mi mamka, když jsem byl malý zpívala něco podobného.... nebo jsem aspon chtěl aby mi něco takového zpívala.... Dávám 100procent za neopakovatelnou lehkost a sílu probiuzet nostalgii....:-D
28.06.2007 20:25:00 | Adrian