Zlomená
Zlomená
Zlomená křídla na duši
bolí mě
tisíckrát víc než přísluší
těm, pro něž lásky není
Dýchám a při tom nežiju
denně se ocitám v omylu
Krví svých citů chyby platím
leč stále se ocitám na úpatí
sebe a Té, co chtěli by
mít…
Zlomená křídla na duši
krvácí
A nikdo to vlastně netuší
Že možná jsem opravdu chtěla
…Jen být…
bolí mě
tisíckrát víc než přísluší
těm, pro něž lásky není
Dýchám a při tom nežiju
denně se ocitám v omylu
Krví svých citů chyby platím
leč stále se ocitám na úpatí
sebe a Té, co chtěli by
mít…
Zlomená křídla na duši
krvácí
A nikdo to vlastně netuší
Že možná jsem opravdu chtěla
…Jen být…
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Na místa tmy a místa svitu
rozdělím prostor svého bytu,
pravil Bůh v chrámech nebydlící
a nechal stvořit první svíci
Na chvíle štěstí, chvíle bolu
rozdělím navždy lidský čas,
řekl Bůh, a pak shůry dolů
svobodu seslal mezi nás
Člověku téměř vše je k mání,
co ještě vložit mu do dlaní?
Zeptal se Bůh - a úžas nebe
spatřil, když daroval sám sebe...
;o)
01.09.2007 21:03:00 | Cecilka