V jedný lajně ...
V jedný lajně ...
Anotace: .... a k obrazu svému ........................*/ ............ konečně ... kdo ví jak to vlastně s tím nebem je ...
Ten kdo se jednou ztratil v lese
těžko již najde sebe sám
na zádech nůši hříchů nese
svůj osobní dar temnotám
A kdyby třeba všichni svatí,
stáli jeho dlátu modelem
vyřezávaní andílci kudrnatí
budou si rovni před peklem ...
*
Comment jedné skvělé básnířce odsud / co mimo psaní taky sochá/
18.6.2007 | HarryHH
*
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
:-)))..jen jednu nůši?..to se máš..
..já mám pocit..že táhnu dvoukolák.. :-)))
13.07.2007 00:41:00 | isisleo
Náhodou jsem zabrousil do Tvých básní a musím uznat, že to byla velmi šťastná náhoda - zatím to vypadá, že co báseň, to skvost...
28.06.2007 12:21:00 | Radek Holomčík
Nebe-peklo-ráj,
jen si chlapče hraj.
Možná těm, co peklo radí
nemusejí radit "svatí"
Jen si chlapčem hraj!
Nikde není ráj!
Děkuji
26.06.2007 08:52:00 | Marfuša
k čemu nebe... tam se nás moc nedostane...:)
25.06.2007 20:08:00 | Trdlo
Tvoje - básně / komenty mám ráda. Jdou si ruku v ruce. A tahle je moc pěkná...
25.06.2007 18:12:00 | Rybí_kost
Něco o nebi a peklu.
Jeden boháč umřel a zaklepal na nebeskou bránu. Svatý Petr mu otevřel a zeptal se ho, co si přeje. Boháč odpověděl: "Chtěl bych prvotřídní pokoj s výhledem na Zemi, své oblíbené jídlo a také noviny." Svatý Petr váhal, ale boháč trval na svém. Svatý Petr pokrčil rameny, dal mu prvotřídní pokoj s výhledem na Zemi a pak mu přinesl jeho oblíbené jídlo a noviny. "Tady máš, co jsi chtěl," řekl. "Přijdu za tisíc let." Pak zavřel dveře a odešel. Za tisíc let se vrátil a podíval se kukátkem do pokoje. "Konečně jsi tady," zvolal boháč. "Tohle nebe je příšerné." Svatý Petr smutně přikývl "Mýlíš se," řekl. "Vybral sis peklo."
25.06.2007 18:01:00 | Alci