Roucho

Tvé roucho potřísněné krví,
do dlani já nebojím se vzít.
Krev je pouze součást našeho bytí,
dává nám možnost tady žít.

Znám kouzla tak silná,
že i roucho tmavé
v němž zahalená je Tvoje tvář,
dokáži očistit od smutku
a pouze čistě bíle bez kapičky špíny
Tě čeká v mé náruči.

Myšlenkou sváži nejen Tvoje tělo,
i na jiná místa mám políčeno.
Není důvod zmírat žízní,
není důvod trápit tělo trýzní,
jdi a otevři okno do pokoje svého,
ptáček...láska..přiletí rád
do Tvé malé klícky.

Krátery v Tvém srdci,
zasypu dlaněmi plné něhy.
Jizvy a šrámy,
zahojím polibky nekonečnými.

Příroda je mocná čarodějka,
Tvá kouzla jsou vsak silnější,
i čas dokážeš pozastavit,
mám pocit že jsem včerejší...