Stará dáma

Hlavu zakláním,
zrak vzhůru upínám,
údivem ústa otevírám.

Tisíce kapek nad ní se snáší,
ona ve světelném závoji
mezi nimi tančí.

Ač víc než 100 let stará je,
její křivky
ladně se vypínají k nebesům.
Je to nádherná stará paní,
vše kolem se jí k nohám klaní.
Její kosti z oceli
a kůže pro ni vzduch.

Kráčím po ní k oblakům,
na vrcholu cítím pokoru
a němě do širé dáli hledím.

Ona jak maják trčí do noci,
všem co potřebují pomoci,
ukazuje správný směr.
A pouze pro mě těmi světly
kreslí na obloze tvář
dívky neznámé,
co okouzlila mne.

Děkuji Ti stará paní...