Na smrt hrdiny

Armáda již nyní slaví.
Nenalezla odporu.
Jdoucí zemí jen se baví.
Zemí jenž je po moru.

Nemoc zlá si nevybírá
a obránců nebylo.
Nikdo za vlast neumírá.
Vojsko hrady dobylo.

Žoldnéři tu nyní pijou.
Oslavují úspěch svůj.
Obránci co v hrobech hnijou
pro ně jsou teď jenom hnůj.

Však na kopci nad žoldnéři
náhle vyjde jeden muž.
Zprudka projde mezi keři
a natáhne svojí kuš.

V brnění je oděn skvělé
a v pravici svírá meč.
Pod přilbicí oči bdělé.
S modlitbou jde nyní v kleč.

Sic armáda nemá kázeň
muž když v koně usedne
nekonečně mocná bázeň
na ně všechny dolehne.

Muž se ještě jednou vzpříčí
svatou potře mastí.
Potom jedouc silně křičí-
"Ke králi a vlasti!"

Vzduchem hvízdnou šípy
a muž z koně padá.
Jako květy lípy
tak naděje zvadá.

Jen mocný výkřik zní.
"Za vlast! Za vlast! Za vlast!"
Ta slova jeho poslední
otázky začli klást.

Ráno vojsko odtáhlo
do své rodné země.
Jen hrdinovi mohylu
vystavěli němě.

E