Naivní

Na okraji louky,
dětské tváře..
Šmouhy od mouky,
lesknoucí se svatozáře..

Modrou kopretinu na dlani držejíc,
se strachem, potajmu doufajíc..
Ležela, šeptala.. do neznáma

Vlasy divoké a temné,
prsty vlídné, řasy jemné,
pod nimi modré nebe..
Ležela, šeptala, prosila.. o Tebe

Přece jenom je odvážný,
mohl by mě chránit,
kdo jiný mi tolik rozumí,
kdo by mě dokázal bránit?
Pomyslela jsi, ležela, šeptala.. usmála se

Nožky bosé,
chladila v rose,
rty jako jahůdky,
věřila chudinka ještě pohádky

Jenže.. Ty jsi to neměl v plánu,
vysál jsi ji, nechal samotnou..
Ani ses nerozloučil a nejspíš šel za jinou..
A .. přitom, ona ti vážně tolik věřila