Vysoké podpatky stověžatých dam

Padaly hvězdy jedna po druhé
podlamovaly se jim nohy
pod pluhem
a z jejich očí bys
vytáhl hubenej kouř
cis..fis..cis..fis
jako stébla pětiminutové slávy
porcelánových slonů z obchodu
kde všechno stojí něčí ruku
nebo paničky v čele pochodu
květinového pluku

padaly jedna po druhé
a jeden muž s uhrančivýma očima a štiplavým úsměvem
ještě se otáčel jak slábly a slábly pod pluhem
když stavěla se cesta prý někam ven
cesta za slávou a
za štěstím

Chudáky holky taky jste to slyšela
je toho plný město
co byste taky chtěla
holt tu zář nešlo přehlídnout no

nikdy nezapomenu na jejich oči
podlité minulostí
měšťácky dokonalé
plné špíny lásky chlastu studia
a rušivé samoty
ulic

Něco si přej padá další
táámhle vidíš
ukazuje ušpiněným prstem do dálky
na štíty továren lidskýho štěstí