Anotace: Zamyšlení nad tím, proč mám pořád tu nutkavou touhu vyjadřovat své pocity neumělými básněmi
Taky někdy mám nutkání pomocí reflexní poezie vyjádřit tok svých myšlenek a pocitů! Někdy je z toho i obstojná báseň, jindy, zvláště v komentářích či ve vzkazech, popustím uzdu fantazii a kladu do veršů volné asociace, jako třeba právě teď!
Když struna duše
chraplavě zní,
sdělím jen suše:
Něco je s ní!
Zdáš se být milá
a hravá jak čas,
co se mu zdává,
že jsme v něm, on v nás...
Pták touhy vzlétl
k nebesům svým,
pak nazpět slétl
a zmizel jak dým!
Vzplanuly vášně
a pohasly zas!
Bylo nám krásně,
však všechno vzal ďas!
Pocity běží
jak prudká řeka,
do srdce sněží,
co marně čeká...
Po bouři přišel
mrtvolný klid,
snad Bůh nás slyšel
a sám šel kams snít...
Pták Lásky vzlétl,
pak srazil ho blesk,
květ, který kvetl,
ztratil svůj lesk...
Všechno je jiné,
než chtěli jsme mít!
Proč štěstí mine
dva, co chtěli žít?;o(
To ale člověka napadaj věci, co?
16.02.2008 17:45:00 | Kozoroh 1
První polovina se drží na zemi,druhá už někde poletuje v povětří.. trošku mi přijde,že celá báseň byla tak nějak shrnuta v poslední sloce.
26.07.2007 12:26:00 | animovaný medvídek Pů
... nic novýho podsluncem ... by někdo řekl ...
jenže slunce ... přináší jeden za druhým .. vznovu a znovu ...
.... neopakovatelné dny ...
a je jen na nás jakou tvář jim dáme ...
*- .... a to je to, co člověk nesmí propást ...
18.07.2007 08:03:00 | HarryHH
jaké osvěžení v záplavě rozbolavělých literáckých říkanek, děkuji...vážně moc fajn počtení
15.07.2007 00:33:00 | Art Brasi
tuhle otázku si nekladu (aspoň o Tobě:-D), ale to nevadí, něco poetického v tom bude, ještěže Tě jiní donutili:))
01.07.2007 18:15:00 | Rádoby zoufalá
taky si tuhle otázku často kladu...ale fakt, že na ni nejspíš neexistuje odpověď mě fascinuje a svým způsobem je to dobrá sebereflexe:-)
01.07.2007 17:58:00 | paranoidandroid