Kolikrát jsem člověkem
Jako blázen
s mastnou hlavou
špínou v uších
a rozpraskaným rtem
s mozolnatýma rukama
držím slzu
nevnímám den
Sedím u soutoku
ledové tříště
duši mačkám zlehýnka
ten melancholik
v ní hned pláče
já se nestydím
dát ti slunce
révo má
ale ty počítej
kolikrát v tobě
zapomenu
že jsem člověkem
Komentáře (9)
Komentujících (9)