Hudba léta

Jsem tulák, co brnká si na harfu,
zpívá a tancuje,
rád hraji tomu,
co mě nadchne a rajcuje.
Lidé mne zvou hudebním šaškem,
smějí se mi,
říkají mi barde,
však až složím píseň létu
slunce za mraky již nezajde.
To teprve se budou smát
a já jim k tomu budu hrát.
Hudba léta je můj styl,
do žil mladým vliju sil.
Děti mě budou prosit,
aby si mohli
zabrnkat na mou harfu,
budou žadonit ať s nimi
na zmrzlinu zajdu.
Budu hvězda hudby léta,
motýli ke mně budou třepotavě létat.
Na prsty mi budou usedat a prolétávat
mezerami vibrujících strun,
koho by napadlo,
že budu pánem svých
vytoužených hudebních snů.