Nová cesta

Už je zase přede mnou prázdný list
Já bych opravdu chtěla něco říct
Tolik toho mám na duši
To ani jeden z vás netuší
Jenže jak se rozepsat do bílých míst
Mám chuť všechny papíry ze stolu smíst
Položit hlavu na stůl a bez přestání brečet
Při měsíci do husté tmy křičet
Vykřičet všechno to,co mě tak na duši tíží
Že můj nový vlak života se blíží
Chci dostat svobodu od minulosti
Při nástupu do vlaku věnuji pohled budoucnosti
Procházím vagonem
Nevím co čeká mě za rohem
Něco mě však ale pořád bolí
Kdo v té tmě na konci stojí
Moje nohy i ruce plné modřin od řetězů
Já prostě osud nepřevezu
Musela mi minulost nechat na cestu pár šrámů
Nezavřela jsem za ní pořádně bránu
Každý den cítím její pouta
Proč na mě každý tak kouká
Jsem té osobě na konci čím dál blíž
Ted už moje kroky nazpátek nejdou vzít
„Jé miláčku to jsi ty?“Já nevěděla,že jedeš se mnou
myslela jsem,že budu sama bloudit tou tmou.
Vydržíš se mnou jet až na konečnou?
Chci věřit v naší lásku nekonečnou“

Děkuji ti miláčku,že jsi se mnou nastoupila do vlaku.